Velké sázkařská aféra

Sázky, to je v poslední době již celkem ohrávané téma hlavně so ce týče fotbalu. Avšak pozor bratři a sestry, nová sezona mládežnických soutěží v zemích českých i těch moravských se blíží rychlostí, která snad nelze popsat vhodnějším názvem než finočníkovská. 

Udělějme si malou rekapitulaci dnešního poněkud chaotického dění, které mne provázelo po celý den bez přestávky. Už od nudných hodin jakésy EHV, jsme bez ustání musel myslet na sázky. Duo spolužaček Z&S mi tuto situaci při jejich "bitce" nijak neulehčili, neukojitelná touha si na jednu z nich vsadit větší či menší obnos však netrvala dlouho, protože údernější z dvojice byla vykázána do předních prostor. Na ro jsem si měl vsadit, a ne na vítěze, vždyť i asijaté a maďaři nesázejí na výherce ale na jiné apekty. 

Tím jsme se přenesli k hlavnímu tématu tohoto článku. Sázet na počasí nebude můj obor, protože jsme se netrefil v odhadu deště, a i proto moje drahocená ommotávka musela trpět návak kapek vody na její zevnějšek. Vzhledem k tomu že dnes byl kondiční trénink, tak se to hráči okolo tělocvičny příliš nehemžilo, ale po příchodu do vestibulu před místem utrpení jsem zpozoroval pár předmětů, které nebyly mému srdci vzdáleny, byly to věci spojené s florbalem, přesněji 2 hokejky nejmenované značky a nějaké osobní věci. Věděl jsem čí tyto předměty jsou, ale upřímně řečeno jsem to jaksi neřešil. Nepřítomní spoluhráči mě o chvíli později šokovali věcí, na kterou bych snad nevsadil zhola nic, ti dva vyšly z ďáblova doupěte, z tělocvičny, ve které jsme měli potit krev. 

Avšak zlomový bod dne měl ještě nadejít, při běhacím cvičení na týmy a body. No jen si to představte, jde o každy metr, každý pohyb, každá kapka potu navíc na těle byla zátěží, těsný běh, pěkně vyrovnaný, já, tedy Cigi aka Dr. Ciglbauer jsem za náš dream team běžel jako poslední, vše se jevilo rozhodnuté, ale po doběhnutí jsem se podíval na arbitra a ten jen přísným naznačením přisoudil výhru soupeři. No vážení, som neviděl aby se tohle stalo, no neskutečný zářez od našeho coache. Jen těžko spekulovat, zda v tom byla osobní zášť, osobní vůle po ovlivňování výsledků, možná také je, že si pan trenér něco šlehnul a špatně viděl, ale mě se jeví nejpravděpodobnější varianta, která úzce souvisí s Asií. Třeba si někdo z dálného východu vsadil na moji prohru, a coach jen plnil jeho přání vyhrát nějaký ten obnos. Nabízí se otázka, za co by trenér byl ochoten obětovat svoji pověst a reputaci, třeba mu slíbili kousek té jejich jak oni tomu říkají velké zdi, a nebo možná opium, jasná je však jedna věc, trenér má u mě malé mínus.

Dr. Ciglbauer